Náš školní systém je zastaralý, je čas na změnu (1. část)

Za posledních 150 let jsme udělali ohromný pokrok. Nicméně způsob, jakým se učíme ve školách, se velmi nezměnil.

2 years ago   •   6 min read

By Vladimír Záhradník
Zdroj: Wokandapix, Pixabay

Je tomu již více než osm let, odkdy jsem opustil univerzitu a myslím, že se dokážu podívat na náš školský systém s odstupem. Budu vyprávět o vzdělávacím systému na Slovensku, který znám nejlépe, ale jsem si jistý, že i ve školních systémech v jiných zemích se dají najít mnohé paralely. V této první části budu mluvit o věcech, které mě obtěžovali, když jsem byl student.

Pojďme si zapamatovat celý svět

Když jsem přišel na základní školu, pamatuji si ten den, kdy nám učitel řekl, abychom si zapamatovali celou malou násobilku na hodině matematiky, jako kdyby to bylo jen včera. V ten den jsem přišel domů a zeptal se mé mámy, proč si to mám zapamatovat. Nevěděl jsem to pochopit. Vysvětlila mi, že mi to může pomoci dělat jednoduché násobení z hlavy bez pera a papíru (nebo kalkulačky), a já jsem její odpověď přijal. Konec-konců, pro mě byla autoritou.

Zdroj: Наталия Когут, Pixabay

Později jsem ocenil, že jsem si násobilku zapamatoval, ale těch věcí, které jsem si měl pamatovat, bylo mnohem více a dodnes si nemyslím, že je užitečné držet je v hlavě! Vezměme si kupříkladu vyjmenovaná slova, která obsahují ypsilon, jako Bystrica. Proč se je máme učit? Upřímně, dodnes to nevím. Každý jazyk má určitá pravidla a mnoho výjimek. Tím, že si zapamatujeme několik set slov, se nenaučíme psát bez chyb.

Jiné předměty nebyly jiné. Na hodinách literatury jsme se museli učit básně nebo seznamy autorů z každého období a také seznamy knih, které napsali. Na hodinách němčiny jsme se museli pravidelně učit seznamy určitých slov, na dějepise jsme si museli pamatovat data a roky, kdy se staly určité události. Do dnešního dne si pamatuji, že Bitva u Moháče byla v roce 1526. Jaká byla příčina konfliktu? To nevím, ale vím rok!

Cizí jazyky se učí těžce!

V té době jsem měl takový pocit. Učil jsem se německy asi osm let a nyní jsem lepší v angličtině, kterou jsem se naučil o mnoho let později a za mnohem kratší dobu. A to nevzpomínám, že jsem se musel učit latinsky, protože moje gymnázium mělo své kořeny na Evangelickém kolegiu, škole s dlouhou tradicí a slavnými absolventy. Dodnes si pamatuji první větu, kterou nám řekl náš učitel latiny, pan Pribula.

Latinský jazyk — mrtvý jazyk! — František Štefan Pribula, 1998

Aby tuto zprávu zdůraznil, napsal ji i na tabuli. Proč bych se měl učit lingua franca minulosti, latinu, namísto lingua franca dneška, což je angličtina?

Zdroj: Biljana Jovanovic, Pixabay

Vím, jak je důležité učit se anglicky a hned jak jsem mohl, jsem si ji vzal jako volitelný předmět. Já se svým bratrem, jakož i další spolužáci, jsme museli brzy vstávat, abychom už o sedmé ráno byli ve škole a učili se. Ze všech těch jazyků jsem měl pocit, že je těžké se je naučit. Později jsem objevil mnohem efektivnější způsoby jak se učit cizí jazyky a dostanu se k nim, ale vsadím se, že téměř žádná škola tyto techniky dodnes neaplikuje!

Naši učitelé se často měnili

V dobách, kdy jsem chodil do školy, se naši učitelé často měnili. Za osm let jsme měli asi čtyř učitelů matematiky, tří učitelů chemie, tří učitelů němčiny, možná tří nebo čtyř učitelů náboženství, dvou učitelů fyziky, dvou učitelů dějepisu a dvou učitelů biologie. Všichni z nich učili jinak a všichni měli jiné standardy. Pamatuji si, jak jsem dostal z matematiky na konci školního roku čtyřku a na dalším půlročním vysvědčení jsem už měl od jiné učitelky jednotku. Já jsem se nezměnil, to učitelé a jejich způsob výuky se změnil. Zatímco jedna učitelka nedokázala správně vysvětlit koncepty, ta druhá to dokázala!

Univerzita pokračuje v nesprávných vzdělávacích praktikách

Když jsem přišel na univerzitu, neměl jsem pocit, že škola funguje jinak. Ve třídě bylo více studentů, ale v podstatě škola fungovala stejným, neefektivním způsobem, jak školy na nižších úrovních. Většina našich univerzit se nenachází v světovém žebříčku univerzit. Myslím, že u nás umíte získat slušné vzdělání pouze tehdy, pokud studujete přírodní a technické odbory, a to proto, že naše školy učí mnohem pokročilejší matematiku jako na mnoha západních univerzitách. Umím to porovnat podle toho, co řekli lidé z Erasmu poté, co studovali jeden semestr v zahraničí.

Zdroj: Nikolay Georgiev, Pixabay

Paralely se školami na nižších stupních jsou na místě — profesoři napíší na tabuli nějaké čmáranice, často je přiměřeně nevysvětlí, a vy se musíte naučit látku (nebo si ji zapamatovat) sami. Nakonec ovšem na to přijdete. Pokud by vás zajímalo, proč má tolik startupů pobočky na Slovensku, jedním z důvodů je, že vědí, že dostanou kvalitné inženýry za relativně nízkou mzdu. Také slušné množství lidí z mé země, kteří pracují pro FANG firmy, ukazuje, že naše přírodní a technické obory jsou stále na úrovni. Ale umíme to dělat mnohem lépe!

Když jsem absolvoval univerzitu, neměl jsem červený diplom, a přece jsem měl pocit, že vím více než ti, kteří ho získali. Pravidelně jsem se učil nové věci a snažil jsem se přijít na efektivní způsoby jak se učit. Když jsem skončil školu, měl jsem silný pocit, že všechny znalosti, které jsem získal při studiu Telekomunikací, byly mnohem cennější. Cením si jen svou diplomku, protože jsem se naučil aplikovat znalosti, abych přišel s něčím novým, abych sepsal mé poznatky do dokumentu, který je delší než pár stran, a vedle toho jsem se naučil spolupracovat s jinými lidmi. Ačkoli to za to stálo, pochybuji, že je to úsilí, které by stálo za pět let života.

Školy nepřipravují studenty na skutečný život

Jaký má smysl obětovat 9 až 20 let ve školách, pokud z nich vyjdete nepřipravení na skutečný svět? Tyto roky jsou také nejkritičtější roky vašeho života, protože vaše mysl pracuje nejlépe. Tyto roky mají dopad na zbytek vašeho života. V nedávném videu Robert Kyiosaki vypráví o jeho bohatém otci z knihy Bohatý táta, chudý táta. Pokud tuto knihu neznáte, jeho bohatý otec byl otcem jeho přítele, který vzal Roberta za svého chráněnce. Naučil Roberta, jako ve skutečném světě fungují peníze a jak se stát úspěšným, když tuhle myšlenku nakonec pochopí.

Ve videu Robert vypráví o tom, jak musel jeho bohatý otec brzy odejít ze školy, aby se postaral o rodinu a podnikání. Co se na první pohled zdálo jako neštěstí, se velmi rychle ukázalo jako požehnání. Místo toho, aby strávil hodiny poslechem učitelů akademického světa, jeho učiteli byli účetní, právníci a jiní lidé, kteří skutečný svět znají lépe. Když byl v mém věku, už vybudoval impérium. Čas využil dobře.

Někdy mám pocit, a nejsem sám, že školy nechtějí vychovávat dobře vzdělané, samostatně myslící studenty. Namísto toho vychovávají poslušné budoucí pracující a zaměstnance, kterým často chybí kritické myšlení. Vidíme to každý den na sociálních sítích, během voleb, ale i při mnoha dalších příležitostech. Mnozí lidé nejsou schopni najít pravdu a prověřit si fakta z více zdrojů, protože jim nikdo neřekl, jak by to měli dělat. Oni raději čekají, že tuto práci za ně udělá někdo jiný, a tuto informaci často příjmou bez jakýchkoliv pochyb.

Také dnes čelíme světu, ve kterém je zkrátka příliš mnoho informací a potřebujeme efektivně hledat mezi tunami knih, článků, blogů a použít tyto informace, abychom se někam posunuli.

Nebudu diskutovat, proč školy fungují tak, jak fungují. Toto není cílem tohoto příspěvku. Chci ukázat, jaká je moje představa toho, jak by měl školní systém fungovat.

Příště stručně promluvím o pokroku v chápání toho, jak funguje náš mozek a o příchodu e-learningu. Pokud máte k tématu co říct, klidně napište komentář. Diskuse je způsob, jak se posouvat vpřed.

Spread the word

Keep reading