Náš školní systém je zastaralý, je čas na změnu (3. část)

Za posledních 150 let jsme udělali ohromný pokrok. Nicméně způsob, jakým se učíme ve školách, se velmi nezměnil.

2 years ago   •   9 min read

By Vladimír Záhradník

V první části jsem pokryl, co mi vadilo jako studentovi. V druhé části jsem stručně představil moderní techniky učení a rozebral revoluci e-learningu. V této závěrečné části představím svou vizi školního systému budoucnosti.

Moje vize učení zítřka

O tomto blogu jsem uvažoval už déle. Před nějakým časem jsem shrnul mé myšlenky v diskusi na toto téma na Facebooku a o pár týdnů na LinkedInu.

Nesouhlasím s tím, že by se lidé měli neefektivně učit po tak mnoho let. Je to kolosální mrhání. Dnes jde skoro každý na univerzitu a pokud si nevybere správný obor, bude nezaměstnaný nebo bude pracovat někde, kde jeho diplom nepotřebuje. Znám mnohé, jež pracují v jiných oblastech, než jaké vystudovali. Ovšem naše společnost očekává vyšší úroveň vzdělání pro každého, stal se z toho standard.

Když jste před třiceti lety byli magistrem přírodních věd a měli jste titul, společnost si vás vysoce cenila. Studoval jen zlomek populace a šlo o ty nejlepší z nejlepších. Dnes pokud nemáte titul, mnozí vámi pohrdají. Toto vnímání bychom měli změnit, univerzitní titul by neměl být povinný pro každého! Máme alternativy.

Základní a střední školy

Poté, co jste si přečetli mé zážitky v první části, byste měli vidět problémy škol z mé perspektivy.

Podle mého názoru by studenti měli:

  • Být schopni číst a psát
  • Umět alespoň jeden cizí jazyk, ideálně angličtinu
  • Mít slušné základy matematiky
  • Být připraveni socializovat se mezi ostatními spolužáky
  • Umět rychle třídit, filtrovat a ověřovat informace z více zdrojů
  • Umět tvořit vlastní názory založené na faktech z různých zdrojů (t.j. být schopen kriticky myslet)
  • Umět, jak prezentovat své názory (něco, co jsem se musel naučit o mnoho let později v mém místním klubu Toastmasters)
  • (nejdůležitější) být učeni, jak se efektivně učit podle nejnovějších poznatků
Zdroj: klimkin, Pixabay

Věřím, že všechny dovednosti zmíněné výše je možné se naučit za pět let, možná i dříve. A také si myslím, že tyto dovednosti jsou více než dostatečné. Co je však tragické, že dnešní studenti se většinu těchto dovedností neučí. Tráví hodiny učením se něčeho, co nepotřebují.

Když se na tento seznam podíváte pozorně, všimnete si, že jsem zahodil všechny předměty jako literatura a dějepis. Je to ze dvou důvodů: pokud se lidé učí, jak se učit a zpracovávat informace, tato témata by si měli být schopni nastudovat sami, pokud se jim bude chtít. Mohou studovat dějepis nebo literaturu, ale nemělo by to být povinné pro všechny. Druhým důvodem je to, že učení předmětů jako dějepis je vždy neobjektivní. Musíte se řídit danými učebnicemi a učitel má také své postoje. Úplně se tomu nedá vyhnout. Když jsem si sám začal studovat historii, často jsem narazil na fakta, která mi na hodinách nikdo nepověděl. Občas může nová informace zcela změnit úhel pohledu na osobu nebo událost.

Historii píší vítězové

Pravdou je, že pokud jsme nestáli při událostech my sami, nikdy se na ně nebudeme moct podívat objektivně. A i když jsme událostem čelili přímo, interpretujeme je subjektivně, stejně jako lidé, kteří napsali kroniky. No pokud víme, jak validovat informace a jak číst o událostech z více zdrojů, skutečně můžeme vidět ten nejméně zkreslený obraz, jaký je možný. Avšak my bychom měli být ti, kteří si dají dohromady všechny kousky skládačky, nezávisle na učiteli.

Studenti by se měli učit cizí jazyky jako angličtina prakticky, jak jsem již zmínil v druhé části. Cizí jazyky můžete učit ještě efektivněji pomocí virtuální reality, čímž posílíte smysly u studentů. Ale i sledování Netflixu je stále mnohem lepší než to, co vidíme dnes ve školách. A je to i větší zábava!

Zdroj: Gerd Altmann, Pixabay

V matematice a přírodních vědách není místo na neobjektivitu. Nespočet experimentů a matematických důkazů vytváří základy, na kterých budujeme naši společnost. Proto by se měl každý naučit alespoň základy. Ovšem měli by se je naučit tak, že každý rozumí konceptům. Pokud je naučíme studenty správně, později si už mohou cokoli nastudovat sami.

Schopnost veřejně prezentovat svou práci nebo názory je také jedním z klíčů k úspěchu. Tento blog je lepší než předchozí. Učím se tím, že aktivní píšu, a pozoruji to, jak se vám, čtenářům, líbí můj obsah. Podobně se z vás nemůže stát řečník na veřejnosti ze dne na den. Neskutečné množství předražených workshopů se vás snaží naučit, jak mluvit na veřejnosti, za den či dva, ale z mé zkušenosti to není možné. Trvalo mi dva roky získat dostatečné sebevědomí, abych se mohl vyjadřovat svobodně a sdílet své myšlenky před lidmi. Studenti si mohou tuto dovednost procvičovat každý den a v době kdy opustí školu, už budou připraveni.

Zdroj: Irina L, Pixabay

Socializace je také velmi důležitá. Víte se ji naučit jen tak, že to děláte. Možná že toto je ta nejdůležitější věc, jakou se ve škole naučíte. Celý svět funguje na sociálních vazbách a osobních sítích přátel a známých. Možná máte pocit, že světu budou vládnout stroje a umělá inteligence, ale to jsou jen nástroje. Z mé zkušenosti naše společnost stále funguje na vztazích. Přemýšlejte: šli byste na konferenci, na které má přednášku stroj? Pochybuji o tom.

Zbývající body by měly být zcela přímočaré. Jde mi o to, abychom dali dohromady naše nejnovější poznatky o fungování mozku a učili studenty efektivní techniky učení, aby jim pomáhali.

Kdyby se studenti naučili pouze dovednosti zmíněné výše, již tak by byly mnohem lépe připraveni na praktický život, jako jsou mnozí připraveni dnes! No přemýšlejme dále. Pokud se zbavíme všech nepotřebných věcí, studenti mohou věnovat svůj čas tomu, co je baví. Pokud se chtějí učit latinsky, měli bychom jim to dovolit. Podobně, pokud by se raději učili anglicky, měli by to udělat! Jejich mozek funguje nejlépe, když jsou mladí, a měly by být součástí rozhodnutí, jak využít kapacitu mozku v jejich nejlepším zájmu.

Příchod e-learningu

Věřím, že s pevnými základy by se měli studenti dále učit od těch nejlepších učitelů. Nejlepších učitelů na světě. Platformy jako Coursera už dokázali, jak dobře to funguje. Na platformách jako Coursera jsem se naučil více praktických informací jako ve škole. Učitelé by měli studentům pouze asistovat a pomáhat jim lépe pochopit témata. Tento přístup značně eliminuje efekt podprůměrných učitelů v místní škole.

Zdroj: fancycrave1, Pixabay

E-learning je vynikající, pokud jej uděláme správně. Naše školy na svých hodinách používají e-learning, ale často jde v otázkách kvality o podprůměr. Poskytovatelé e-learning programů by měli být nezávislí od státu a měli by mezi sebou soutěžit, aby připravili ty nejlepší možné vzdělávací materiály.

Když se podíváme na již existující projekty, Khan Academy je vynikajícím zdrojem pro studenty základních a středních škol. Místo toho, abychom něco vytvořili od nuly, bychom možná mohli přizpůsobit kurzy z této akademie a poskytnout je studentům. Angličtina může být pro studenty problém, ale Khan Academy podporuje překlad materiálů na bázi dobrovolnictví. Co kdyby namísto dobrovolníků (jako já) najal stát profesionální překladatelé a konzultanty, aby byl obsah lokalizován správně a bez chyb?

Když studenti dokončí kurzy na Khan Academy, mohou pokračovat ve vyšším vzdělávání na Coursere, edX nebo kde jen chtějí. Měli by si být schopni vybrat od mnoha poskytovatelů. Cílem učitelů by mělo být jim pomáhat a asistovat. Je to víc než dost.

Základní a středoškolské vzdělání by mělo být bezplatné!

Dovolte mi demonstrovat moc e-learningu na nedávné zprávě z Finska. Helsinská univerzita zveřejnila bezplatný online kurz týkající se umělé inteligence pro všechny obyvatele Evropské unie. Časem bude tento kurz k dispozici ve všech oficiálních jazycích EU. Měli bychom si to vzít jako příklad hodný následování.

Další příklad pochází z MIT. Tento technologický institut ve velkém používá e-learning na mnoha jeho hodinách. MIT má vlastní instanci edX platformy, kde učitelé zveřejňují přednášky a materiály. Konzultace se studenty se dějí osobně. To nejlepší z obou světů! Ostatní školy by si z toho měli vzít příklad.

A co se specializovanými studijními programy?

Věřte mi, že jsem nad tím přemýšlel. Středoškolské studijní programy jako elektroinženýrství, mikroelektronika a zdravotnictví vyžadují, aby se některé dovednosti učili prakticky. Studenti si potřebují vzít do ruky páječku a používat ji, aby s ní uměli v budoucnu bezpečně zacházet. To se nemohou naučit z videí. Avšak i na těchto hodinách můžeme použít e-learning, aby vypomáhal při výuce.

Studenti těchto programů by se také učili základy jako matematiku. Ale po dokončení všech potřebných dovedností si nebudou moci svobodně vybrat, co budou přes e-Learning dále studovat. Místo toho jim škola vyhradí část výukového času, aby je naučila nutné praktické dovednosti pro jejich profesi. Zbytek času využijí studenti na to, aby získali teoretické znalosti pro jejich budoucí zaměstnání a také budou mít nějaký čas na to, aby studovali, co jen chtějí.

Lidé na Slovensku chodí do školy ve věku 6 nebo 7 let a dospělost dosáhnou, když dovrší 18 let. To je 12 let! Množství času na naučení základních dovedností, specializovaných dovedností, dokonce i dovedností, které se dnes učí na univerzitách. Když budou mít 18, měli by být připraveni na jejich povolání nebo mohou začít podnikat, pokud se jim bude chtít.

Univerzity

Pokud se budeme držet mé vize, univerzity budou stále existovat, ale nebudou studenty učit to, co se mohou naučit na středních školách přes e-Learning nebo jiné způsoby. Tím se mimo jiné u jednotlivců značně sníží cena za vzdělávání. Po skončení školy nebudou nad jejich hlavami masivní dluhy. Univerzity by měly primárně navštěvovat studenti, kteří chtějí věnovat svůj život výzkumu a akademické půdě.

Zdroj: Pexels, Pixabay

Velké vynálezy často pocházejí z univerzit. No pro většinu lidí, možná 80 procent, jsou online vzdělávání a poznatky získané z nižšího vzdělávacího stupně dostatečné.

Každému by mělo být dovoleno dát žádost na univerzitu a univerzita by měla přijmout studenty, kteří se kvalifikují. Laťka na přijetí studentů by měla být rozumně vysoká. Dnes naše univerzity berou peníze za každého studenta, kterého mají, a jsou tedy motivované přijmout většinu žadatelů. To je již ve své podstatě nesprávné. Také mi přijde mnoho studijních programů neužitečných. Nechci být rozhodčím v tom, jaký program ponechat a jaký zrušit, ale měli bychom mít způsob, jak vyhodnocovat studijní programy, jejich kvalitu a výhody pro společnost.

Univerzity mi dávají největší smysl v tom, aby učili studenty lékařských profesí nebo budoucí architekty. Tyto obory jsou vysoce specializované a u nich uznávám potřebu učit se vědomostem na univerzitě. No tyto obory jsou výjimkou a tak bychom měli brát i studium těchto oborů.

Studenti by měli za univerzitní vzdělávání platit. Pro studenty, kteří splní kritéria bychom měli poskytnout stipendia.

Závěr

Uvědomuji si, že mé názory na budoucnost škol a vzdělávání jsou idealistické. No myslím, že ubírat se tímto směrem je správná věc. Transformovat zastaralý školský systém trvá léta a je potřebná vůle volených zástupců, kteří řídí vaši zemi. Avšak nic se neděje ze dne na den. Pokud tento blog podnítí diskusi, je to slušný začátek. Klidně mi napište komentář, zajímají mě všechny názory, hlavně odlišné od mých. Protože toto je klíčové pro kritické myšlení, které v dnešním světě potřebujeme více než kdykoliv předtím.

Spread the word

Keep reading